Life would suck without you

1. srpna 2013 v 19:02 | Týnka |  Diary
Včera na mě přišla hrozná depka.
Pokud nechcete číst depresivní článek, rovnou vypadněte.
Pokoušela jsem se najít první zmínky o tom, kdy se ze mě stala Lovatic. Ano, věděla jsem s čím to bylo spojeno, věděla jsem, že jsem v té době hodně trpěla, ale až tak...?


Kromě sdílení písniček od Demi, jsem z toho období našla spousty, spousty statusů. Myslela jsem si, že to mé spatně období trvalo měsíc, možná dva. Chyba. Moje srdcervoucí statusy trvaly čtyři měsíce. Nepochopím, proč mi tehdy nikdo nepomohl. Všichni museli vědět, že se něco děje. Četla jsem si, co jsem psala... Cítila jsem z toho tolik bolesti. Tolik přetrvávající bolesti.
Některé z těch statusů jsem si pamatovala. Vím, kdy jsem to psala, vím proč a kvůli komu. Všechny jizvy se znovu probraly, nejde to jen tak přejít, když se díváš na to, jak strašně jsi den co den trpěla. Statusy plné bolesti.
Ano, bylo to naivní. Teď už bych nikdy nic takového neudělala, nenapsala bych si to na facebook. Ale tehdy jsem to prostě dělala...
Donutilo mě to zamyslet se nad tím, jestli mi ta osoba za to stála. Ona mě provází dál. Je se mnou doteď. A já ji teď stejně chci opustit, protože mě... trápí. Možná, kdybych se jí vzdala už tehdy, udělala bych líp. Ale já neumím řct s bohem. Neumím to ani teď. Vím, že to zvládnu, ale budu dál trpět, přetrpím to. Musím. Protože další zklamání, další hádky, další trápení... nechci. Mučila jsi mě dost, milá zlatá.
Amen.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama