Who I am? - 4. díl

17. února 2013 v 15:11 | Týnka |  Who I am?
4. díl
Autor: Maruška


Takže, říkám to pořád dokola ale jsem moc ráda že čtete! :) Děkuju moc. doufámže se líbí! :) Prosím vyjádřete se! :)
Den 3./ druhá část
*ŤUK, ŤUK* někdo zaklepal a kdo jiný než můj manažer. "Demi připrav se první písnička je This is me!" řekl a já jsem si okamžitě vzpomněla na zážitky z natáčená Camp Rocku. "Jo jasně zahvilku tam budu. Jo a jak se mám tvářit na Joa když mě ignoruje?" zeptala jsem se a mačkala jsem si okraj šatů "Demi nesresuj se tím, mysli na to že je to třeba, třeba, no nevím někdo koho máš raději něž jeho. A honem!" řekl a bouchl dveřma. *No dobře Demi, představ si že to je tvůj pes, ach Demi už musíš jít, zůstaň silná!* říkala jsem si v duchu a zamířila ke dvěřím. Když jsem šla po studené chodbě někdo do mě drcl a zlomil se mi podpatek. Byl to Joe. *Ach bože, já ho asi zabiju!* říkala jsem si a zamířila zpátky k šatně abych si mohla obout jiné boty. Vzala jsem si černé obyčejné lodičky a zamířila opět po studené chodbě směrem k podiu. Když jsem vykoukla zpoza závěsu viděla jsem několik tisíc lidí a udělalo se mi blbě. Ani nevím proč. Vůbec jsem nejedla to bude tím, ale jíst nemůžu protože bych byla jinak tlustá a nikdo by mě neměl rád. "Ahojte lidi, vybral jsem provás vaší pravděpodobně nejoblíbenější písničku z Camp Rocku kterou jsem nazpíval spoolečně se slečnou Demi Lovato. Tak tímto prosím převítejte mou kamarádku Demi!" slyšela jsem a věděla že bych měla jít asi na podium. Vzala jsem mikrofon a zamířila k Joeovi. Slyšela jsem jen tleskání v "vití" několika tisíc lidí. "Ahojte, tak se pustíme do toho!" řekla jsem a kívla hlavou na pianistu. Celou písničku jsem myslela na jedno a to samé na Joa a na mě. Na nás. Když písnička skončila koukaly jsme se na sebe a já v jeho očích viděla strach co se stane ale taky jsem viděla sebe a hlavně jsem z jeho očí vypozorovala že brečím. Podstrčila jsem mu svůj telefon a utekla do šatny. Věděla jsem že se to co jsem s ním prožila už nikdy nevrátí. Brečela jsem a nevnímala bouchání na dveře. Byla jsem na dně čím dál tím víc jsem si uvědomovala že se to nikdy nevrátí, že zůstanu sama. Šla jsem do mé soukromé koupelny a první co jsem uviděla byla žiletka. Chtěla jsem, prakticky jsem i pro své dobro musela. Opět jsem sledovala kapky krve na mé ruce, opět jsem pocítila úlevu, chtěla jsem umřít a nepřežívat tahle muka okolo našeho rozvodu. "Demi, okamžitě odemkni!" slyšela jsem zpoza dveří zpanikařila jsem a začala si ošetřovat svou snad největší ránu. Když jsem konečně našla obvaz začala jsem si pomalu ránu obvazovat. Když jsem se blížila ke dveřím zdálo se mi že se na mě mračí. Bála jsem se otevřít, bylo to jakoby mě ty dveře měli roztrhat na kousky a zabít. Věděla jsem že když neotevřu bude to ještě horší. Odhodlala jsem se a otevřela. "Demi prosímtě co to tady děláš! Víš jaký jsem měl o tebe strach! To mi už nedělej. Pojď musíš odzpívat ještě tak tři písničky!" zařval na mě a přitom pochodoval sem a tam. V jeho tváři jsem viděla nervozitu a bála jsem se říct že to nezvládnu. Nakonec jsem se zase rozbrečela sedla si na modrý gauč a co nesrozumitelně mu řekla: "Já nemůžu chápeš to? Je to pro mě těžké já s ním nemůžu zpívat, těch pár dalších koncertů dám ale dneska už to nedám. Prosím, že to nějak obkecáš?" můj krásný a úpřímný pohled se nedal zamaskovat tak jsem aspoň slyšela dobrou odpověď. "No dobře ale jen pro tentokrát, nezapomeň!" odpověď mě potěšila jak nic. *Jéé, volá máma* řekla jsem si v duchu a zvedla to.
Já: "Ahoj mami, takco se děje že voláš?"
Máma: "Ahoj Demi, no právě ře se něco děje."
Já: "Mami, stalo se něco? Mám přijet?"
Máma: "Ne Demi, zas tak hrozné to není. Volal tvůj otec!"
Já: "Cože? A co ten po nás chce? Vždyť nás opustil!"
Máma: "Demi! Nebuď tak hnusná!"
Já: "Mami ale to je pravda! A co vůbec chtěl?"
Máma: "Byl opilý a volal mi protože chtěl vědět co je s tebou!"
Já: Cože? Až teď když už jsem dospělá se o mě zajímá?"
Máma: "Proto ti taky volám! Demi když ti bude volat nepodlehni mu, chce tě jen využít aby měl prachy!"
Já: "Neboj mami, nepodlehnu. Ale taky mě to docela mrzí že se o mě začal zajímat až teď."
Máma: "Hlavně z toho nebuď vystresovaná já to zařídím. Ahoj, mám tě ráda!"
Já: "Ahoj, já tebe taky!"
*Co se to stalo, proč se o mě zajímá? Proč až teď? Prosím otče, dej dolů tu lahev.* říkala jsem si v duchu sedla jsem si ke keyboardu a začala hrát a zpívat.

Four years old with my back to the door
All I could hear was the family wanrke
You're selfish hands always expecting more
Am I your child or just a charity ward…

"Demi? Můžu dál?" uslyšela jsem hlas svého manažera a povolila mu vstup. "Domluvil jsem to a můžeme prý vyrazit napřed do Washingtonu."
"Jéé to je super, těším se až se prospím!" řekla jsem a vzala si svůj kufr. Když jsme dorazily k tourbusu věděla jsem že to turné bude ještě na dlouho a budu to muset vydržet. Nastoupila jsem lahla si na gauč přikryla se a usnula.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Nejoblíbenější povídka na blogu?

Like a skyscrapers
Stay Strong
Who I am?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama