Chtěla jsem napsat článek o mém strachu, ale když to téma týdne se tak hodí... :)
Vzpomínky jsou to nejbolestivější co nám po všem zůstává. Můžeme se smířit se spoustou věcí, přijmout cizí rozhodnutí, ale vždycky nám v hlavě zůstanou vzpomínky. Jsou to malé potvůrky provrtávající se do naší hlavy pokaždé, když chceme zapomenout. A čím více chceme zapomenout, tím více se nám vrývají do paměti.
Třeba momentálně teď mě ubíjí mé vzpomínky na základní školu, respektive na strach ze střední.
Jak malicherné to byly starosti!
Na příjmačky na střední jsem se šrotila jako magor, přitom jsem to ani nepotřebovala, když se na to ohlížím dozadu. A co teď? Jsem ve druhém ročníku na gymnáziu, mám pár dní na to abych si vybrala semináře na příští rok. Semináře, které rozhodnou o mém dalším životě. Když si vyberu špatně, budu maturovat ze špatných předmětů, tak se nemusím dostat na vysokou. No ale to bych nejdřív musela udělat maturitu. Upřímně? Jsem totálně posraná! Mám dvacetiletou sestřenku, minulý rok maturovala, ty stresy byly nepředstavitelné. Teď se hlásila na architekturu a když mi říkala, jak je při příjmačkách dusili... Panebože, zahrabte mě kilometr pod zem!
A to chci jít na psychologii, která je spolu s právem a medicínou asi nejtěžší prý. Asi se raději zabiju.
- Vaše vydeptaná Týna.







Ahoj :) Upozorňuju, že dnes máš poslední šanci odpovědět na otázky z druhého kola! Tady je odkaz: http://ajcin.blog.cz/1302/soutez-o-cd-unbroken-a-dalsi-ceny-2-kolo Pokud neodpovíš, budu ti muset dát nula bodů. Andrea z ajcin.blog.cz
PS: Pokud už nechceš dál soutěžit, napiš mi, ať ti už dál neposílám upozornění o dalších kolech :)