Jsem šíleně dospělý/á!

5. září 2012 v 17:19 | Týnka |  Témata týdne
Tohle téma týdne mě zaujalo, takže - proč neříct svůj názor?
Většina mých vrstevníků už si delší dobu hraje na ,,velké slečny" a ,,cool týpky" - je to docela pochopitelné vzhledem k našemu věku (je mi 16). Moje mamka většinou jen kroutí hlavou, když vidí moji spolužačky, nebo kamarádky v botech na 10cm podpatku jak si to štrádují po ulici a kroutí u toho zadkem. Je fyzioterapeutka, takže se mi většinou snaží vysvětlit, že teď to sice holkám sekne, ale za pár let z toho budou mít totálně zničené kyčle, kotníky a budou mít veliké bolesti. Možná se bojí, abych taky nepodlehla podpatkové mánii - to ale u mě nehrozí.

Za prvé dávám přednost lehčím stylům a obyčeným botaskám, v ničem se nechodí líp. :D Za druhé, i když docela ráda ukazuju, že jsem holka, podpatky k tomu opravdu nepotřebuji, navíc bych se v nich zabila. A za třetí, kdybych si já s mými 180cm dala ještě podpatek, připadala bych si ještě odporněji vysoká. Už tak je většina hezkých kluků menších než já... Vlastně, i když ještě dospělí nejsme, je nám jen 16, hrajeme si na velmi dospělé. Neříkám že všichni, ale ti co mají potřebu zařazovat se k elitkám třídy, si svůj styl založili na velké ,,vyspělosti" a inteligenci. Uvidíme za pár let, nespíš se budeme sami sobě smát, jak jsme si hráli na dospělé. V každém případě - jedna z nejhorších nadávek, jakou můžeš při jakémkoliv sporu říct tomu druhému je ,,chováš se jako děcko!" - máš téměř 100%ní jistotu, že se s tebou ten druhý pěkně dlouho nebude bavit, nebo ti to při nejmenším bude dalšího půl roku podhazovat, že jsi ho nazval ,,děckem" i když to třeba bylo docela trefné, což samozřejmě nepřizná. Sama se někdy chovám jako děcko, lítám po chodbách a zpívám a ječím a je mi jedno co si o mě myslí ostatní, protože když jsem já a moje kamarádka v náladě, nic nás nezastaví. Záleží na povaze přihlížejícího člověka, jak to spracuje a přijme. Buď řekne, že se chováme jako děti a přitom si vůbec neuvědomí, že sám když je v náladě a hrabe mu, nechová se o nic líp, nebo řekne něco obdivného v tom smyslu ,,ty jsou své a na pohledy ostatních kašlou,wow!". Každý by se měl občas zamyslet nad tím, jestli všechny jeho kecy na ostatní tipu ,,ty jsou trapné.." jsou na místě a uvědomit si, že občas si to samé můžou myslet o vás. I když... ne že by mě to nějak zajímalo, co si o mě ostatní myslí. :D
Ale odbíhám trochu od tématu že? Druhou část sdělení mého názoru, bych chtěla zaměřit na děti, které jsou skutečnými dětmi, ale nemyslí si to o sobě. To samé by se sice dalo říct i o mě a mých vrstevnících, ale upřímně - u nás už je to mnohem více tolerováno, přece jenom už nevypadáme jako školáčci prvního stupně a naše názory už nejsou založeny na tom, co kdysi řekla naše maminka (většinou).
"Je mi už deset-dvanáct, jsem velká holka!" - jo, to samé jsem si tehdy taky myslela. Teď vidím jak naivní to bylo, na mojí 11leté sestře se mi to všechno vrací. O to horší to je, že má mě - svoji starší sestru jako vzor, takže už teď chodí a krade mi oblečení ze skříně, sedívá vedle mě a čte si co si píšu s kamarádkama, nebo mi prolízá složky s písničkama a pak se ve škole chlubí, že ví, co za písničku právě letí. Na jednu stranu mi nadává do trapek, když se jí nelíbí, jak se chovám, na druhou stranu si ke mě přijde pro radu, když potřebuje pomoct, aby byla víc cool. Jednou mi za moje názory nadává, podruhé je kopíruje. Občas, když se mi stane něco šíleného, nebo prostě něco, o co se chci s někým podělit, tak kromě kamarádů mám taky potřebu říct to jí. Tak se jí chlubím, nebo si naopak stěžuju a ona mi říká svoje názory na tu věc. Většinou chvilku mluví, já ji poslouchám a toleruji její názory, možná proto, že se většinou shodují s mýma. :D Ale potom naráz plácne něco tak dětinského, že si opět uvědomím, že to prostě není můj vrstevník, ale jen dítě, které má příliš vyspělé názory na spoustu věcí, ale to malé dítě v sobě prostě nedokázala přebít úplně. No, alespoň ale vím, že nekouří, nefetuje a nechlastá, na takové věci, je pořád hodně malá a mě většinou dospělácky buzeruje, v kolik jsem přišla domů a jak to vypadám.
Závěrem asi řeknu jen jedno - každý mladý, se chce cítit starší a každý starý, se chce cítit mladší. Tak to prostě je a asi nikdy se to nezmění, protože my lidi nejsme nikdy spokojení s tím co máme, takže pro nás vlastně žádný věk nemůže být ideální. ;)

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zee King Zee King | Web | 5. září 2012 v 17:36 | Reagovat

Tak nejdříve musím říci, že mě hodně zaujalo záhlaví Tvého blogu.
Pak co se týče článku ... myslím si, že je dobrý, ba dokonce velmi dobrý! :) Máš fajn názory na to, že je Ti zatím jen 16 let, a to se mi líbí. Když Tě porovnám s jinými slečnami v Tvém věku nebo dokonce i mladšími, tak musím říci, že Ty už k té dospělosti nemáš daleko! ;)

2 Týnka Týnka | Web | 5. září 2012 v 18:35 | Reagovat

Děkuji, to vždycky potěší:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama